Frézování: diagnostika a řešení poškození nástroje

Rovnoměrný pás opotřebení podél břitu, stejný na každé destičce ve fréze. Doba do výměny je zjevně kratší, než se čekalo.

• Příliš vysoká řezná rychlost — hlavní faktor.
• Příliš nízký posuv na zub: břit dře, místo aby řezal.
• Nedostatečný nebo nestabilní přívod chladicí kapaliny.
• Úhel hřbetu je příliš malý, nebo břit není pro tenhle materiál dost zesílený.

1. Snižte Vc.
2. Zkontrolujte fz: zvyšte ho, pokud tříska odchází jako prach.
3. Snižte ap a ae.
4. Zkontrolujte přívod chladicí kapaliny, nebo přejděte na frézování nasucho, pokud je chlazení nestabilní.
5. Zvětšete úhel hřbetu, zesilte břit zaoblením.
6. Přejděte na tvrdší jakost.

Vylomeniny podél břitu nebo trhliny napříč destičkou. Často na jedné nebo dvou destičkách v sadě, ne na všech.

• Házení: jedna destička dělá práci za všechny.
• Rázový vjezd do materiálu — fréza je ustavená v ose obrobku.
• Příliš vysoké fz a ap.
• Geometrie je příliš ostrá, nebo je rádius špičky příliš malý.
• Tříska neopouští zónu a zuby ji znovu řežou.
• Netuhé upnutí obrobku nebo příliš velké vyložení trnu frézy.

1. Změřte házení destiček, přepracujte lůžka, zkontrolujte šrouby.
2. Snižte fz a ap.
3. Posuňte frézu vůči obrobku tak, aby nevjížděla celou šířkou.
4. Zmenšete úhel hřbetu, zvětšete úhel špičky a rádius, zesilte břit.
5. Přejděte na houževnatější jakost.
6. Zkontrolujte počet destiček: na netuhém stroji ho jemná rozteč zubů přetěžuje.
7. Zkraťte vyložení, upněte díl pevněji.

Rovnoběžné trhliny napříč břitem, jako hřeben, mezi kterými se pak vylamují úlomky. Při frézování je to nejtypičtější forma poškození.

Břit se v řezu ohřeje a mimo něj ochladí — tisíckrát za jediný průchod. Nejostřeji k tomu dochází, když je chladicí kapalina přiváděna přerušovaně nebo když paprsek do zóny nedosáhne.

1. Přejděte na frézování nasucho — tady je to často lepší odpověď než polovičaté řešení s chlazením.
2. Pokud je chlazení nutné, zajistěte vydatný a nepřerušovaný přívod pod tlakem.
3. Snižte Vc, potom fz a ap.
4. Přejděte na houževnatější jakost s lepší odolností proti tepelnému šoku.
5. Zvětšete úhel špičky, zesilte břit.

Materiál obrobku přivařený k břitu, roztrhaný povrch na dílu a drobná vytrhaná místa tam, kde se nárůstek odtrhl.

Příliš nízká rychlost a posuv na houževnatém materiálu: nízkouhlíková ocel, nerez, hliník.

1. Zvyšte Vc.
2. Zvyšte fz.
3. Zkontrolujte chladicí kapalinu — koncentraci a přívod.
4. Pozitivní geometrie s větším úhlem hřbetu a leštěným čelem, menší zaoblení břitu.
5. Jakost s lepší odolností proti nalepování.

Špička si sedla, břit je celý. Ujíždí rozměr i rovinnost a následuje havarijní selhání.

Teplota vyšší, než jakou jakost snese: příliš vysoké Vc, fz a ap v kombinaci, zvlášť na materiálech vysoké tvrdosti.

1. Snižte Vc, potom fz, potom ap.
2. Stabilní přívod chladicí kapaliny, nebo přechod na obrábění nasucho.
3. Zvětšete úhel špičky, zesilte břit.
4. Jakost s lepší odolností proti teplu.

Matný nebo roztrhaný vzhled místo rovnoměrného čela, někdy pravidelná vlna — to už jsou vibrace.

• Opotřebený břit nebo nárůstek.
• Příliš nízká rychlost, příliš vysoký posuv na zub.
• Házení destiček: každá zanechá vlastní stopu v jiné výšce.
• Není nasazená hladicí destička, nebo je špatně ustavená.
• Tříska se vrací pod zub a škrábe hotový povrch.

1. Zkontrolujte házení — při frézování je to nejčastější příčina.
2. Zvyšte Vc, snižte fz a ap.
3. Zkontrolujte hladicí destičku: jestli je nasazená, její polohu a úhel hřbetu.
4. Ostřejší geometrie, větší rádius špičky.
5. Odveďte třísku: stlačeným vzduchem nebo orientovaným paprskem chladicí kapaliny.
6. Zkraťte vyložení, zkontrolujte tuhost trnu a upnutí obrobku.

Viditelný schod v místě, kde se stýkají průchody, nebo pravidelné hřebeny napříč šířkou záběru.

Destičky běží v různých výškách — kvůli házení, opotřebenému lůžku nebo destičkám, které se skutečně liší rozměrem. Druhou příčinou je průhyb frézy při nadměrných řezných podmínkách.

1. Snižte Vc, fz a ap.
2. Zkontrolujte házení a stav lůžek, přeskládejte sadu destiček.
3. Zvětšete úhel hřbetu, zmenšete úhel špičky.
4. Nechte průchody mírně překrývat, místo abyste je stavěli hranou na hranu.

Vylomeniny na hraně dílu tam, kde zub vychází z materiálu. Typické pro litinu; na houževnatých materiálech vznikne na stejném místě otřep.

Při výjezdu zubu nemá materiál za sebou oporu. Čím větší síla na zub a čím prudší výjezd, tím větší vylomenina.

1. Snižte fz a ap.
2. Vyveďte frézu plynule za díl, místo abyste průchod končili na hraně.
3. Zvětšete úhel špičky a úhel hřbetu, zmenšete rádius.
4. Před hlavním průchodem sražte hranu.

Po sundání ze stroje má díl prohnutí nebo chybu rovnoběžnosti, která na stroji nebyla.

• Průhyb frézy a dílu pod zatížením.
• Deformace dílu od tepla vzniklého v řezu.
• Díl je upnutý nakřivo, nebo ho deformuje samotné upnutí.
• Házení, netuhý trn, příliš velké vyložení.

1. Snižte Vc a fz, snižte ap v dokončovacím průchodu.
2. Nechte díl vychladnout před kontrolním měřením.
3. Přehodnoťte upnutí: menší síla, více opěrných bodů.
4. Zkontrolujte házení, zkraťte vyložení, použijte tužší trn.
5. Rozdělte přídavek: hrubovací průchod vezme většinu, dokončovací jede s malou hloubkou.

Hukot nebo rachot, pravidelná vlna na povrchu, jemné vylomeniny na všech destičkách najednou.

• Příliš velké vyložení trnu, netuhé upnutí obrobku.
• Na tenhle stroj je v záběru současně příliš mnoho zubů.
• Příliš nízký posuv na zub: břit dře.
• Nesousledné frézování tam, kde je potřeba sousledné.

1. Zkraťte vyložení a zkontrolujte upnutí obrobku — to má nejsilnější účinek.
2. Zvyšte fz. Proti vibracím se posuv na zub zvyšuje, ne snižuje.
3. Snižte Vc a ap.
4. Přejděte na sousledné frézování — u šroubovitých drážek se doporučuje právě ono.
5. Snižte počet destiček, nebo použijte frézu s nestejnou roztečí zubů.
6. Ostřejší pozitivní geometrie, menší rádius.

Tříska létá po pracovním prostoru, vrací se pod zuby, škrábe hotový povrch a ucpává drážky přípravku.

Tříska nemá kam jít: příliš nízký posuv dává jemný prach, špatně mířený paprsek chladicí kapaliny ji vrací do zóny a geometrie destičky ji netvaruje.

1. Zvyšte fz — větší tříska opustí zónu sama.
2. Snižte ap.
3. Přejděte na stlačený vzduch místo chladicí kapaliny, nebo vzduch nasměrujte tak, aby třísku odnášel.
4. Přejděte na destičku s utvařečem.
5. Zvětšete úhel hřbetu, zmenšete úhel špičky.